Kryoterapie: dobrodružství v mrazu, které vás zocelí

Lidské tělo je zkrátka plné záhad. Na jednu stranu nám hrozí podchlazení a omrzliny už při teplotách kolem 0°C (na Pharmapointu jsme se tomuto tématu už věnovali), na druhou stranu za určitých okolností zvládneme bez obav mráz, který nezažijeme ani na Antarktidě. A nejen, že ho zvládneme: dokonce nám pomůže při léčbě některých zdravotních problémů.

Řeč je o kryoterapii.

Mráz jako na Jupiteru

Proces kryoterapie se odbývá v takzvané kryokomoře, kterých je v České republice už docela dost: minimálně jednu najdete v každém regionu. Nejdříve vstoupíte do takzvané předkomory, v níž vládne chlad mezi -40°C až -60°C. Pokud vám to přijde nesnesitelné, vězte, že je to teprve zahřívací (či spíše zamrazovací) kolo. Vzápětí zamíříte do hlavní komory, kde zůstanete jednu až tři minuty při teplotě -100°C až -160°C. Pro srovnání: průměrná teplota na zimní Sibiři činí -50°C a nejnižší teplota, která byla kdy na Zemi naměřena, byla  necelých mínus devadesát (na antarktické stanici Vostok). -160°C, to zažijete například na povrchu planety Jupiter.

S chladem přichází hormony štěstí

Asi se vám honí hlavou otázka: takový mráz přece musí zabíjet! Není tomu ale tak. Za chladný vzduch může tekutý dusík, který je používán k ochlazování. Zároveň je ze vzduchu odstraněna všechna vlhkost. Je to zkrátka suchý mráz, v němž vám i teplota mínus 120 přijde snesitelná, ba dokonce příjemná. Zvýší se vám tlak a tělem začnou mocně proudit hormony. Zatímco stresové hormony jsou zcela odplaveny, dostaví se hormony štěstí, především endorfin a serotonin.

Nutné je říci, že zima zasáhne tělo jen na kůži, na svalech, podkožních tkáních a vazech, ale nedostane se k tělesnému jádru, čili k orgánům. Tam by už mohla působit zhoubně.

Co po výstupu z komory?

V mrazové komoře není doporučeno zůstat déle než tři minuty. Tento čas je dobré věnovat pohybu a hlubokému dýchání. Můžete si také povídat s lidmi kolem. Po výstupu z komory je třeba rozehřát tělo aktivním cvičením. Nemusíte se k tomu dlouho přemlouvat, protože energie nabitá v kryokomoře chce ven. Je možné sednout na rotoped, rozhýbat se na běžeckém pásu nebo navštívit posilovnu.

Aby se příznivé účinky mrazu naplno projevily, měl by začátečník navštívit kryokomoru desetkrát, ideálně v 10 dnech (čili jednou každý den). Poté se z vás může stát štamgast, kterému postačí jedna návštěva týdně.

A k čemu to celé je?

Kryoterapie vám pomůže s problémy s pohybovým aparátem, ať už jde o bolesti zad, kloubů či svalů, nebo o revma. Kryoterapie je vyhledávána sportovci: nejen v rámci přípravy na sezónu, ale také při rehabilitaci po zranění. Mrazem dále můžete potlačit onemocnění dýchacího systému, astma, dále celulitidu nebo jen svalovou únavu.

Hovoří se také o pozitivních účincích na některá obtížně léčitelná onemocnění. Zmiňme například otravné pískání v uších zvané tinnitus, roztroušenou sklerózu a také psychické problémy, mezi které patří migrény, deprese a stres.