Zácpa

Zácpa je málo časté, nedostatečné, obtížné, případně bolestivé vyprazdňování tuhé stolice. U dětí převažují mezi pacienty se zácpou chlapci, v dospělosti pak mladé ženy, u starších generací se podíl pohlaví vyrovnává. * Může být příznakem jiného onemocnění trávicího ústrojí nebo je samostatnou nemocí.

Jak bylo řečeno, zácpou trpí mnoho lidí. Řada z nich se však pouze domnívá, že v jejich případě jde o zácpu. Je to pochopitelné, o tomto citlivém tématu se totiž vzájemně málo bavíme, takže vlastně nevíme, co je ještě normální, a co ne. Za fyziologické je považováno, pokud chodíme na stolici 3x denně až 3x týdně, frekvence tedy nemusí být každodenní, jak je mylně všeobecně rozšířeno. Potřeba vyprazdňování je u každého jiná a je závislá nejen na tom, co jíme, ale i na momentálním zdravotním stavu, atp. U žen v produktivním věku mají vliv hormonální změny, tj. fáze menstruačního cyklu či těhotenství.

Kdy jde skutečně o zácpu?

  • vyprázdnění probíhá méně než 3x v týdnu
  • trpíte nepříjemným pocitem plnosti
  • vyprazdňování je namáhavé, nepříjemné
  • stolice je tvrdá, suchá, drolí se na kusy
  • po stolici máte pocit nedokonalého vyprázdnění

 

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory vzniku zácpy?

Vznik zácpy je obvykle zapříčiněn působením několika faktorů, k nejběžnějším patří:

  • špatné stravovací návyky (nedostatek vlákniny)
  • nedostatečný příjem tekutin
  • nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání, ochablé břišní svalstvo

Rozvoj zácpy může podporovat také užívání některých léků. Paradoxně jsou na prvním místě projímadla. Na jejich podávání si totiž střeva navyknou a „zleniví“. Zácpu mohou způsobit, také přípravky s obsahem železa, některá antidepresiva a uklidňující prostředky vč. léků na spaní, atd. Pokud trvale užíváte nějaké léky či doplňky stravy a trpíte zácpou, přečtěte si pozorně příbalový leták. Je možné, že příčina je v jejich užívání. O možné náhradě se můžete poradit se svým lékařem nebo lékárníkem.

Další příčinou zácpy může být anatomické zúžení střeva, způsobené například polypy, kýlou, chronickým zánětem či pooperačním zjizvením.

U některých lidí může být dlouhodobá zácpa následkem extrémní čistotnosti či potřeby „mít na to klid“, kdy je pro danou osobu nepřijatelné použít jinou toaletu, než tu doma. Kromě těchto psychických zábran, má svůj podíl i  stres, kdy je přirozená potřeba vyprázdnit se uměle odkládána. Dalším faktorem může být například práce na směny či noční služby, které narušují přirozený chod našich biologických hodin. Z těchto důvodů se o zácpě často hovoří jako o civilizační chorobě.

Hemoroidy, charakterizované bolestivostí a krvácením konečníku při vyprazdňování, mohou patřit k pohnutkám, které vedou k odkládání vykonání potřeby a tím přispívají ke vzniku zácpy. Platí to však i naopak: zácpa patří k rizikovým faktorům vzniku hemoroidů.

 

Jaká je vhodná prevence?

Nejlepší prevencí je omezení rizikových faktorů. Nejdůležitější a nejjednodušší opatření jsou proto dostatek vlákniny (ovoce a zeleniny), tekutin a pohybu. Vláknina je pro člověka téměř nestravitelná, je však důležitá pro udržování zdravé střevní mikroflóry a pro optimální zaplnění střeva, které je pak nuceno pracovat a přirozeným způsobem posouvat tráveninu. Pokud zvýšíme příjem vlákniny, je nezbytné zvýšit i množství přijatých tekutin, protože vláknina přispívá k plnění střeva tím, že bobtná, tj. vstřebá vodu. Pokud bychom měli tekutin málo, přijatá vláknina obsah střev ještě více zahustí a omezí tím posun natrávené potravy. Proto bychom měli vypít minimálně 2 litry denně. Podle babských rad pomáhají na změkčení stolice například: lněné semínko, špenát, fíky, bílý jogurt nebo švestkový kompot.

Oproti našim předkům, kteří celé dny fyzicky pracovali, jsme neuvěřitelně málo aktivní: rozvoj techniky nám přinesl řadu problémů z nedostatku pohybu. Z vývojového hlediska je totiž naše tělo nastaveno tak, že fyzická námaha aktivuje a podporuje činnost všech orgánů v těle, střeva nevyjímaje. Aktivnější z nás tráví volný čas sportovními aktivitami jako je cvičení ve fitness centrech. Na problémy se zácpou však mnohdy platí i méně. Stačí se zamyslet se nad činnostmi, které se nám každý den nabízí a jsou spojené s pohybem: můžeme chodit nakupovat pěšky, vystoupit z autobusu o zastávku dřív (třeba aspoň párkrát v týdnu, pokud je to příliš daleko), trávu sekat ručně nebo alespoň nejezdit výtahem. Prospějete tak svému zdraví.

Trochu opomíjenou, nicméně zásadní radou proti zácpě je: když cítíte, že potřebujete na toaletu, neodkládejte to.

 

Jak zácpu správně léčit?

Základem terapie zácpy je bedlivé dodržování preventivních opatření, tedy větším příjmem tekutin a vlákniny, pohyb, a odbourání stresu. Cílem léčby je obnovení defekačního reflexu, který je u chronické zácpy utlumený. Nácvik defekačního reflexu využívá fyziologického nucení na stolici krátce po jídle. Mezi osvědčené prostředky patří vytvoření ranního „rituálu“. Po probuzení je třeba vypít sklenici vody a poté absolvovat obvyklé ranní procedury včetně snídaně.  Příjem tekutin a potravy do žaludku vyvolá vlnu pohybů tlustého střeva. Proto je vhodné s odstupem cca 15-30 minut provést pokus o vyprázdnění a tyto úkony každý den opakovat.

Až v případě, že zácpa přetrvává delší dobu i při dodržování režimových opatření, je na místě použití laxativ. Při chronické zácpě je však nutné zacházet s laxativy velmi opatrně! Hrozí nadužívání, které vede k návyku. Tím se problémy mohou ještě více prohlubovat, protože se dostáváme do začarovaného kruhu.

Laxativa se podle mechanismu jejich účinku rozdělují do 3 základních kategorií:

Kontaktní laxativa

Tato projímadla působí na vyprazdňování střev místním drážděním tlustého střeva, zvyšují pohyb střev a omezují vstřebávání vody a minerálních solí. Jejich používání má návykový potenciál a jejich účinnost se časem snižuje. Je proto vhodné je užívat pouze v případě akutní zácpy, jednorázově či po omezenou dobu. K terapii chronické zácpy jsou naprosto nevhodné.

Osmotická laxativa

Jsou látky, které na sebe ve střevě váží velké množství vody, čímž dochází k nárůstu objemu střevní náplně a stimulaci střev. Navíc stimulují střevní sliznici k tvorbě vazkého hlenu, který dále usnadňuje vyprazdňování. Vzhledem k jejich šetrnému působení a minimálnímu riziku návyku jsou vhodná k léčbě chronické zácpy.

Objemová laxativa

Jak říká samotný název, jde o laxativa, jejichž společným znakem je zvýšení objemu střeva. To má následně efekt na rozpohybování střev a nástup defekačního reflexu. Typicky se jedná o vlákninu, pro jejíž působení je důležitý dostatečný příjem tekutin. Jsou vhodná pro léčbu zácpy vznikající na podkladě nedostatečného příjmu vlákniny a nevhodného stravování.

Kdy je lepší léčbu zácpy konzultovat s lékařem?

Při náhlé, akutní zácpě doprovázené bolestí v břišní dutině (může jít o doprovodný jev zánětu střeva nebo vzniku střevní neprůchodnosti). Dále v případech, kdy dochází k pravidelnému střídání zácpy a průjmu, pokud se objeví ve stolici krev, zácpu doprovázejí neobvyklé bolesti břicha nebo pokud užívání laxativ nevede k vymizení příznaků do 7 maximálně 14-ti dnů.

* Zácpa – častý problém [online]. MUDr. Jan Martínek, Ph.D. Praktické lékárenství [cit. 2. 3. 2018]. Dostupné na: https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2010/01/04.pdf