Pálení žáhy

Pálení žáhy vzniká jako důsledek takzvaného gastroezofageálního refluxu – refluxní choroby jícnu. Kyselina, která má v žaludku za úkol trávit potravu, proniká směrem nahoru do jícnu. Zde dráždí citlivou tkáň jícnu, která není na působení žaludeční kyseliny s pH mezi 1 – 2 připravena. V zásadě se jedná o jakési neúplné a samovolné zvracení.

A právě tento jev vyvolává ten nepříjemný pocit, který označujeme jako pálení žáhy. Jedná se o pálivý až bolestivý pocit za dolním okrajem hrudní kosti. Dalšími příznaky jsou nadměrné slinění, kdy se organismus snaží zásaditými slinami zneutralizovat kyselé šťávy, pocity cizího tělesa v krku, pocity plnosti, nepříjemné až bolestivé polykání a v krajních případech pronikání žaludečního obsahu až do úst, které je poté spojeno s kyselým pocitem v ústech a zápachem z úst

Pálení žáhy dnes pravidelně obtěžuje 20 – 30% dospělé populace, přičemž až 50% lidí se s pálením žáhy setkává minimálně 1x ročně. Nejčastěji se pálení žáhy objevuje u těhotných žen. Uvádí se, že ve třetím trimestru těhotenství jím trpí až polovina žen. Pokud potíže vymizí po porodu, není potřeba pálení žáhy léčit a je považováno za normální.

Celkově při pálení žáhy platí, že pokud se objevuje zřídka, není potřeba se jím nijak blíže zabývat. Pokud ale reflux nastává opakovaně anebo potíže po několika dnech neustoupí, je důležité nepodceňovat léčbu a vhodné podstoupit odborné vyšetření.

Obvykle potíže s pálením žáhy souvisí se stravou, životním stylem a některými zlozvyky. Nepravidelné stravování, velké porce jídla v nepravidelných intervalech během dne, konzumace sytých jídel navečer. Potraviny, které obecně vyvolávají pálení žáhy, jsou tučná jídla, smažená a fritovaná jídla, silně kořeněná jídla, kynuté moučníky, silná černá káva, kyselé nápoje jako červené a bílé víno, případně hůře stravitelné potraviny jako jsou luštěniny, cibule, vajíčka natvrdo, zelí nebo čerstvý chléb. Příčinou pálení žáhy může být také alkohol nebo kouření. Obě tyto látky totiž mohou snižovat napětí dolního jícnového svěrače a tím zpětný reflux žaludečních šťáv podporovat. Dalšími rizikovými faktory jsou nadváha, dlouhodobý stres, případně užívání některých léků.

Prevence pálení žáhy? 

Pokud známe příčiny, na základě kterých refluxní choroba jícnu, resp. pálení žáhy vzniká je prevence jednoduchá – odstranit anebo maximálně omezit rizikové faktory. K tomu, abychom se pálení žáhy vyhnuli, stačí i menší změny v každodenním režimu. Jsou přínosné nejen z hlediska eliminace pálení žáhy, ale i celkově lepšího zdravotního stavu.

Trpíte-li občas pálením žáhy, konzumací nevhodných potravin můžete tyto projevy jen zhoršit. Ne všichni ale reagují na potraviny stejně. Pokud Vám i občasná konzumace některých jídel dělá nepříjemnosti a pálí vás po nich žáha, raději se jich nadobro zřekněte. S vhodnou stravou jde ruku v ruce i množství potravin, které zkonzumujete během dne. Sníte-li toho naráz příliš moc, riskujete větší potíže. Ideální je konzumovat menší množství potravy, ovšem několikrát denně a v pravidelných intervalech.

Alkohol zvyšuje kyselost žaludku. Trpíte-li tedy pálením žáhy, měli byste si i občasné popíjení raději dvakrát rozmyslet. Mnohé alkoholové nápoje navíc obsahují různé chemické sloučeniny, které samy o sobě dráždí žaludeční sliznici. Podobné to je i u perlivých nápojů.

Nejezte před spaním. Platí jednoduché pravidlo – když v noci spíte, nebo jen ležíte u televize, z hlediska přijaté potravy nefunguje gravitace rozhodně ve váš prospěch. Vzniká tak mnohem větší riziko návratu kyselých žaludečních šťáv do jícnu. Pokud trpíte pálením žáhy, doporučují lékaři konzumaci posledního večerního pokrmu i několik hodin před tím, než si jdete lehnout. Jedině tak bude mít tělo čas přijatou potravu důkladně a v klidu trávit.

Jak pálení žáhy léčit?

V léčbě refluxní choroby jícnu se používají jednak režimová opatření, jednak medikamentózní léčba. Existují též velmi účinná řešení chirurgická. Nemocný s refluxní chorobou jícnu by neměl zdvihat a nosit těžká břemena. V dietě by měl vyloučit nebo maximálně omezit potraviny a nápoje podporující rozvoj nemoci. Na místě je také konzultace s lékařem o spektru užívaných léků.