Otužování

Asi nikoho nepřekvapí, že první zmínky o otužování pochází ze starověkého Řecka, kde si vyšší vrstvy obyvatelstva potrpěly na blahodárné procedury všeho druhu. V Evropě však, z pochopitelných důvodů, patří k nejotužilejším severské národy a lidé z chladnějších částí Ruska. Drsné přírodní podmínky vedly tamní obyvatele k přemýšlení nad tím, jakým způsobem se nejlépe ochránit před nemocemi, což vedlo například ke vzniku tradiční finské sauny. V Rusku se, pro zvýšení odolnosti, pravidelně noří do velmi studené vody nebo se polévají vědry. V dalekých Himalájích údajně od dětství chodí po probuzení a před spaním bosí ve sněhu.

 Když se řekne „otužilec“ většina z nás si představí výjev z novoročních večerních zpráv, kde jsou k vidění „sportovní“ otužilci, nořící se do Vltavy či jiné řeky. První otužilecký klub byl založen roku 1928 Alfrédem Nikodémem v Praze. V témže roce se konalo první novoroční plavání ve Vltavě.

Na našem území je za průkopníka terapie studenou vodou považován Vincenz Priessnitz. Ačkoli neměl lékařské vzdělání, jsou jeho objevy z první poloviny 19. století ve vodoléčbě uznávané dodnes. Mezi širokou veřejností je nejznámější tzv. „Priessnitzův zábal“, což je studený obklad, který se přikládá při onemocněních horních cest dýchacích.

A právě nachlazení či kašel jsou jedním z nejčastějších důvodů, proč je otužování prospěšné. Pravidelným otužováním lze totiž docílit vyšší obranyschopnosti, která nám pomáhá odolávat běžným virózám či bakteriálním infekcím, případně vede k rychlejší rekonvalescenci. Dokonce se uvádí, že otužování má příznivý vliv na některé typy alergií či na cévní onemocnění.

 

Posílit imunitu nemusí být finančně náročné

Největší úspěchy při posilování imunitního systému slaví nejjednodušší a nejlevnější opatření. Přestože to pro mnoho z nás bude znamenat zásadní změnu, často stačí upravit jídelníček, dodat tělu dostatek spánku v chladné a dobře větrané místnosti, a věnovat se aktivnímu pohybu nejlépe na čerstvém vzduchu. A voda na domácí otužování nás také nevyjde nijak draho.

Co nám otužování může přinést?

  1. větší odolnost vůči běžným respiračním nemocem, zlepšuje aklimatizaci na teplotní výkyvy
  2. uvolňuje psychické napětí, zmírňuje stres, zlepšuje usínání a kvalitu spánku
  3. je přínosem při některých typech alergií
  4. zlepšuje prokrvování a udržuje pružnost cév
  5. zmírňuje revmatické bolesti
  6. má příznivý vliv na mužskou plodnost
  7. zvyšuje energetický výdej, takže díky němu určitě neztloustneme

 

Jak se správně otužovat?

V této části se budeme věnovat rekreačnímu otužování, které se dá celoročně provozovat v domácím prostředí.  Když uvádíme, že celoročně, není to náhoda. Dlouhodobost je totiž jednou ze základních podmínek pro dosažení a udržování dostatečné otužilosti. Druhou ze zásad je pravidelnost, protože otužovat bychom se měli denně, nejlépe ráno i večer. Otužovat by se měl jen zcela zdravý člověk, tedy preventivně. Pro začátečníky je zapotřebí zdůraznit zásadu postupnosti, což je důležité zejména pro děti a seniory.

Pokud chcete s otužováním začít, doporučuje se zpočátku používat vlažnou vodu, a až po několika dnech či týdnech teplotu snižovat. Zprvu stačí omývání žínkou, které později nahradíme sprchováním, postačí i 10 sekund. Sprchujeme nejdříve chodidla, ruce a postupujeme do zbývajících částí těla. Ochlazovat můžeme i obličej, namáčet vlasy se však nedoporučuje. Celá procedura by neměla trvat déle než 2-3 minuty, v létě může trvat o něco déle.

Vlivem ochlazení se v těle stáhnou cévy a rozproudí se krev. Pokud se budeme otužovat pravidelně, postupně své tělo na změnu teploty zvykneme a po proceduře se budeme cítit příjemně svěží. Po otření celého těla je vhodné lehce se rozehřát několika jednoduchými cviky.

Pro otužování je vhodnější sprchový kout, kde můžeme volně přešlapovat a hýbat rukama, což činí sprchování snesitelnějším. Ležení ve vaně studené vody se nedoporučuje z důvodu nemožnosti spontánního pohybu a regulace ochlazování (sprchu můžeme přeci jen lépe zacílit).

U dětí je třeba postupovat obezřetně a teplotu vody snižovat velmi pomalu. I v případě, že dítě reaguje na omývání studenou žínkou pozitivně, se sprchováním začínáme třeba až po několika měsících „tréningu“. Děti nikdy neotužujeme přes jejich odpor a začínáme nejdříve v půl roce, se sprchováním až po dosažení jednoho roku věku.

Otužovat se může každý zdravý člověk. Přesto se u malých dětí a starších lidí doporučuje konzultace s ošetřujícím lékařem. Dlouhodobě nemocní by se měli poradit s lékařem vždy.

Otužování se nedoporučuje, pokud máte:

  • akutní infekci (dýchací, žaludečně-střevní…)
  • nezhojené nebo hnisavé poranění kůže
  • nádorové onemocnění spojené s léčbou ozařováním
  • Raynaldovu nemoc

Otužování se doporučuje konzultovat s lékařem, zejména pokut trpíte na:

  • nízký nebo vysoký krevní tlak
  • poruchy srdečního rytmu
  • kožní onemocnění

Pro posílení obranyschopnosti se také doporučuje sauna. U této metody platí v podstatě obdobné zásady. Jen se obvykle praktikuje jen 1x týdně a je vhodná až od tří let věku.

Saunování je zdravé v zimě i v létě