Teplota a horečka

Jako horečku označujeme zvýšení tělesné teploty nad 38 °C. Zvýšení tělesné teploty v rozmezí od 37°C do 38°C označujeme jako zvýšenou teplotu. Běžná tělesná teplota je okolo 36,5°C +- 0,5°C.

Horečka je příznak, který často doprovází nachlazení nebo jiné infekční onemocnění. Může doprovázet i některá další onemocnění jako jsou např. zánětlivá onemocnění kloubů, úrazy nebo stavy po operacích. Může se též objevit po nadměrném slunění, případně se může vyskytnout jako nežádoucí reakce po podání některých léků, případně jako reakce na očkování (typické u dětí).

Kdy horečku snižovat a kdy nechat organismus, aby si poradil sám?

Jak již bylo řečeno, horečka samotná není onemocnění, ale je pouze jeho příznakem. Jde o jakousi obranou reakci organismu a do určité míry se dá označit za zdravou (vhodnou). Zvýšením teploty se v organismu aktivuje léčebný proces, při kterém dochází ke zvýšení rychlosti a síly imunitní odpovědi a zvýšením teploty se také omezuje množení některých patogenů (původců onemocnění). A právě vzhledem k faktu, že teplota je jedním z přirozených obranných mechanismů těla, není vždy žádoucí snažit se dosáhnout snížení teploty za každou cenu.

U zdravého jedince platí doporučení nesnižovat tělesnou teplotu do 38,5°C po dobu alespoň dvou dní. Během této doby tělu pomáháme dodržováním vhodných režimových opatření. Používání léků zde není úplně na místě. Teplotu pravidelně sledujeme. Pokud po této době nedojde ke zlepšení, případně teplota dále roste, nasadíme léky tlumící teplotu (antipyretika), případně kontaktujeme ošetřujícího lékaře.

Jak se při horečce chovat?

Základem nefarmakologické léčby horečky je zvýšený příjem tekutin. O 20% při zvýšení teploty o 1°C. Při teplotě dochází k dehydrataci a ztrátě tekutin a ty je třeba doplňovat. Vhodné je také zvýšení příjmu kalorií – o 10% při zvýšení teploty o 1°C, aby měl organismus na boj s infekcí dostatek energie.

Pokud teplota neklesá pod 38°C můžeme na tělo přikládat studené až ledové zábaly, a to i několikrát krátce za sebou. Zábaly je vhodné přikládat na trup, končetiny a hlavu, vždy na čelo. Případně můžeme použít vlažnou sprchu. Toto opakujeme do snížení teploty pod 38°C. Po skončení zábalů nemocného přikryjeme lehkou pokrývkou a zajistíme čerstvý vzduch.

Dalším vhodným prostředkem ke snížení teploty je potní kúra. Pomocí potní kůry docilujeme snížení teploty rychlým překrvením povrchových částí těla. Potní kúrou se odvádí teplo z těla pomocí vody. K navození pocení je vždy zapotřebí dostatečný příjem teplé tekutiny, a to nejlépe ve formě čaje. Vhodný je čaj s potivými účinky, např. z lipového květu, s medem a citrónem. Důležité je též dostatečné množství tekutiny – u dětí minimálně 200 ml a u dospělých dvojnásobek. Efekt potní kůry zvýšíme také přiložením vlhkého, vlažného ručníku na tělo nemocného

Jaké léky je vhodné použít?

Děti a mladiství do 16 let

Přednostně podáváme přípravky s obsahem paracetamolu (Paralen, Panadol). Jsou k dispozici v podobě tablet, čípků, sirupů a ve vhodné formě a síle je možné jejich podání již od narození dítěte. Alternativou je pak podání ibuprofenu (Ibalgin, Nurofen, Brufen). Podobně jako u paracetamolu je dostupný v rozličných lékových formách a silách. Nesmí se podávat dětem do 3 měsíců věku.

Těhotné ženy

V období 2. a 3. trimestru je v případě nutnosti doporučené krátkodobé podání paracetamolu. V časném stádiu těhotenství je možné podávat deriváty kyseliny salicylové (Aspirin). Deriváty kyseliny salicylové jsou nevhodné v poslední třetině těhotenství, kdy mohou zvyšovat riziko krvácení při samotném porodu. Těhotné ženy by měly svůj záměr užít lék proti teplotě vždy konzultovat se svým ošetřujícím lékařem.

Nemocní, kteří prodělali anebo trpí vředovou chorobou žaludku, případně dvanáctníku

Lékem první volby by měl být vždy paracetamol. Ostatní léky ze skupiny analgetik-antipyretik mohou zhoršovat vředovou chorobu.

Nemocní s alergií nebo bronchiálním astmatem

Lékem první volby by měl být vždy paracetamol.

Nemocní se zvýšenou krvácivostí

Přednostně by měl být podáván paracetamol. Léky ze skupiny derivátů kyseliny salicylové mohou zvyšovat krvácivost!

Nemocní s onemocněním jater

Pokud pacient současně netrpí známkami zvýšené krvácivosti, měly by se přednostně podávat deriváty kyseliny salicylové

Kdy s horečkou navštívit lékaře?

V některých případech však může být teplota pro člověka nebezpečná. Horečka nad 38,5°C vede k výrazným ztrátám tělesných tekutin a riziku dehydratace, především pak u dětí. Déletrvající horečkou jsou obzvlášť ohroženi dlouhodobě nemocní (pacienti s onemocněním srdce a dýchacího systému, s onemocněním nervové soustavy, děti náchylné k tzv. febrilním křečím, chudokrevní pacienti, nemocní s poruchou metabolismu, např. cukrovkou, pacienti podvyživení nebo neschopní přijímat dostatečné množství potravy). V těchto případech neprodleně vyhledejte lékaře.

Opatrnost je nutná především u dětí v prvním půlroce života, pokud teplota nad 39°C trvá déle než 24 hodin, pokud se výrazně změní chovaní dítěte (bezdůvodně křičí, nereaguje na pohlazení, nelze je vzbudit), má ztuhlou šíji, na kůži se objeví krvavé skvrnky, má ztížený dech, má náznaky nebo projevy křečí.