Vitamín B

Vitamín B je ve skutečnosti tvořen skupinou vitamínů B1-B12, které bývají označovány souhrnným názvem jako B komplex. Dříve byly považovány za jednu látku, protože jejich účinky se vzájemně doplňují a často se nachází ve stejných potravinách. S rozvojem chemie byly číselně rozlišeny a označeny specifickými jmény.

Vitamíny B mají minimální schopnost ukládat se v těle do zásoby, proto musí být pravidelně doplňovány v potravě. Vyskytují se nejvíce v mase (zejména hovězí a vepřová játra), luštěninách, droždí, vaječném žloutku, mléce nebo obilovinách atd. Výjimkou je vitamín B9 neboli kyselina listová, kterou hojně najdeme i ve špenátu a jiné listové zelenině. Tepelným zpracováním se množství vitamínů B v potravinách snižuje a vstřebané množství je závislé i na složení společně konzumovaných potravin. Vitamín B2 je citlivější na sluneční světlo.

K čemu vitamíny B potřebujeme?

Tyto vitamíny plní v těle mnoho funkcí, a jejich účinky jsou navzájem provázané. Ke společným vlastnostem patří:

  • podpora správného fungování nervového systému
  • přispívají k udržování duševní rovnováhy
  • snižování pocitu únavy a vyčerpání
  • a s tím související hospodaření s energií získanou z živin

Vitamín B1 (thiamin) udržuje zdravé srdce a díky vlivu na psychiku se často označuje jako antistresový vitamín. Podílí se na získání energie z cukrů a na zásobení nervových a svalových buněk energií.

Vitamín B2 (riboflavin) se podílí na zpracování železa, které naše tělo potřebuje k tvorbě krevního barviva – hemoglobinu, a řadě dalších životně důležitých procesů. Chrání buňky proti působení volných radikálů kyslíku (antioxidant) a přispívá k udržování zdravých vlasů, kůže a sliznic. Podílí se na metabolismu tuků, cukrů a aminokyselin, takže je klíčový pro energetické procesy v těle.

Vitamín B3 (niacin, kyselina nikotinová) se často využívá jako doplněk při kožních problémech.

Vitamín B5 (kyselina pantotenová) je důležitý při přeměně vitamínu D, některých hormonů, aktivitě enzymů a přenašečů nervových spojení.

Vitamín B6 (pyridoxin) pomáhá při problémech s nervovou soustavou, potlačuje únavu a deprese. Podává se při premenstruačním syndromu. Podporuje tvorbu červených krvinek a přispívá k přirozenému fungování imunitního systému. Je nezbytný pro aktivitu enzymů regulujících přeměnu potřebných aminokyselin.

Vitamín B7 (biotin) je vhodný při problémech s nezdravými vlasy. Pomáhá i při akné a různých ekzémech. Podílí se na metabolismu cukrů a vzniku zásobní tukové tkáně v těle. Někdy je označován jako vitamín H.

Vitamín B9 zahrnuje kyselinu listovou a foláty. Je potřebný hlavně pro těhotné ženy, neboť snižuje riziko vzniku některých vrozených poruch. Kyselina listová se podílí i na tvorbě a správné funkci červených krvinek a chrání tak před chudokrevností. Kromě toho je s vitamínem B12 zásadní pro syntézu nukleových kyselin (tedy DNA).

Vitamín B12 (kyanokobalamin) je pro organismus významný při dělení buněk. Dostatek vitamínu B12 posiluje obranyschopnost, udržuje duševní rovnováhu a je nezbytný při procesu tvorby červených krvinek a udržování nervových buněk. Podílí se na metabolismu tuků.

 

Nedostatek jednotlivých vitamínů skupiny B lze od sebe odlišit poměrně obtížně. K počátečním projevům patří kožní problémy a zhoršené hojení ran se sklonem k zanícení. Může být jednou z příčin únavy a  vyčerpání: vitamíny B se totiž podílí na přeměně dalších životně důležitých vitamínů, minerálů, hormonů, aktivitě enzymů či na krvetvorbě, což se projevuje zprvu právě takto nespecificky-únavou. Špatné hospodaření s energií se ale projevuje i vnitřně: orgány a tkáně jsou nedostatečně vyživované, takže dochází ke zmenšování objemu buněk a později ke snížení funkce buněk a tedy i celých tkání a orgánů. K dalším nespecifickým příznakům patří problémy s trávením, slabost, potíže se soustředěním, podrážděnost či hubnutí (u dětí porucha růstu). Nedostatku vitamínu B2 je připisován vznik „koutků“ a jiných defektů v dutině ústní. Vitamín B9 má jedno specifikum: dlouhodobý nedostatek kyseliny listové u žen v první části těhotenství může vyvolat závažnou vrozenou vadu u dítěte. Nedostatek vitamínu B12 vede k vážnému poškození nervové soustavy (narušení obalu nervových buněk). B12 se jako jeden z mála vitamínů rozpustných ve vodě se dokáže ukládat do zásoby v játrech, jeho nedostatkem jsou tedy ohroženi zejména lidé, kteří dlouhodobě odmítají živočišnou stravu.

Doporučené denní dávky jsou uvedeny níže*. Vždy je důležité dodržovat doporučení v příbalovém letáku, nadbytek/nedostatek kterékoli látky totiž může způsobit nedostatečné/nadměrné vstřebávání jiných látek. O vhodném dávkování se můžete poradit se svým lékařem či lékárníkem – vstřebávání ovlivňuje užívání některých léků a složení potravy.

Vitamín B1     1,1 mg

Vitamín B2     1,4 mg

Vitamín B3     16 mg

Vitamín B5     6 mg

Vitamín B6     1,4mg

Vitamín B7     50 mikrogramů

Vitamín B9     200 mikrogramů

Vitamín B12   2,5 mikrogramu

 

Předávkování z potravy je téměř vyloučeno, protože se jedná o vitamíny rozpustné ve vodě a tělo je tedy dokáže poměrně jednoduše vyloučit. Po vysokých dávkách léků s obsahem vitamínů či doplňků stravy se objevují zmínky o svědění pokožky, bolesti žaludku či jiných trávicích obtížích.

 

* směrnice 90/496/EEC, 2008/100/EC