Alergie na léky | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Alergie na léky

Alergie neboli přecitlivělost na některé léky se obvykle diagnostikuje obtížně. Jde totiž o to, že příznaky, kterými se navenek alergie projevuje, jsou velmi podobné ostatním nežádoucím účinkům, které mohou některé léky u pacientů způsobovat.

Nežádoucí účinek je nepříznivá a nezamýšlená odezva na podání léku.* Projevuje se u pacienta po podání běžné dávky léku, například jako nenadálý průjem nebo neopodstatněná ospalost. Odhalení možných nežádoucích účinků je cílem všech studií, které předcházejí uvedení léku na trh, a varování o jejich možném výskytu je součástí každého příbalového letáku. Alergie na lék je jedním z možných nežádoucích účinků.

Jak se alergie na léky odlišuje od jiných nežádoucích účinků?

Alergie na léky je (stejně jako jiné alergie) charakteristická nepřiměřenou reakcí našeho imunitního systému. Ten reaguje na aplikovaný lék jako na nebezpečnou látku. V rámci této reakce jsou v těle uvolněny obranné látky typické pro alergii, což je hlavní rozdíl od jiných nežádoucích účinků. Diagnostika se proto obvykle provádí formou laboratorních a kožních testů. Správná diagnóza alergie na léky má význam zejména ze dvou důvodů:

  • Při opakovaném podání léku hrozí pacientovi vážnější alergická reakce.
  • Při chybné diagnóze může dojít ke zbytečnému vyloučení užívání některého druhu léku, který může být důležitý (například penicilinová antibiotika).

Při podezření na nežádoucí účinky (vč. alergické reakce), proto vždy kontaktujte lékaře.

Projevy alergie na léky

Alergii pocítíme nejčastěji ve formě kopřivky. Naštěstí je většina reakcí poměrně lehkých, kdy se na kůži vyskytnou červené pupínky nebo flíčky, časté je také svědění kůže či podráždění očí. Objevují se však i dýchací, zažívací, psychické či srdečně-cévní reakce. Nejtěžší průběh alergie se označuje jako anafylaktický šok, což je prudká alergická reakce celého organismu s život ohrožujícími projevy.

Léky, které nejčastěji vyvolávají alergickou reakci:

  • penicilin a příbuzná antibiotika
  • kyselina acetylsalicylová
  • jód (desinfekce a kontrastní látky pro rentgenové vyšetření)
  • sulfonamidy a další látky s podobnou chemickou strukturou
  • místně znecitlivující léky

Další nebezpečí může být v obsažených pomocných látkách (např. želatina, barviva, laktóza, škrob). Tyto příměsi mohu rovněž být skrytou příčinou alergických i intolerantních reakcí na léky.

Při zjištění jakýchkoli nežádoucích účinků (vč. podezření na alergickou reakci) je základním opatřením vysazení užívání všech léků, které nejsou nezbytně důležité a okamžité informování ošetřujícího lékaře. V případě ohrožení na životě neváháme volat záchrannou službu. V závislosti na zdravotním stavu pacienta je pak navržena jiná vhodná léčba. Samotná alergie se léčí podle typu a závažnosti alergické reakce.

Tímto však péče o pacienty končí jen zdánlivě. Lékaři a další zdravotničtí pracovníci mají povinnost hlásit veškeré nežádoucí účinky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv do tzv. systému farmakovigilance. Ten slouží ke sledování bezpečnosti léků při běžném používání a při zjištění rizik stanovuje opatření, která tato rizika minimalizují.* Podezření na nežádoucí účinek mohou do systému hlásit i sami pacienti pomocí webového formuláře: http://www.olecich.cz/hlaseni-pro-sukl/nahlasit-nezadouci-ucinek

 

* Zdroj: Nežádoucí účinky léčiv [online]. Praha: Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 15.11.2017]. Dostupné na: http://www.sukl.cz/nezadouci-ucinky-leciv-1?highlightWords=Ne%C5%BE%C3%A1douc%C3%AD+%C3%BA%C4%8Dinek+nep%C5%99%C3%ADzniv%C3%A1+nezam%C3%BD%C5%A1len%C3%A1+odezva+pod%C3%A1n%C3%AD+l%C3%A9ku.

Potřebujete poradit ohledně svého zdraví?
Podívejte se na aktuální letákovou nabídku