Bolesti zad

Bolest zad je celosvětový problém a během života se s ní setká téměř každý. Bolesti zad mají původ v oblasti páteře, přičemž se většinou jedná o dočasnou funkční poruchu krční nebo bederní páteře, což jsou nejvíce namáhané části zad. Kromě bolesti je typické svalové napětí a ztuhlost. Bolest může být lokalizovaná nebo vyzařuje do okolí, má různou intenzitu, což je závislé i na pohybu a námaze.

Jaké typy bolesti zad rozeznáváme?

Prosté bolesti zad mají mechanický původ (přetěžování, špatné držení těla). Až 90% pacientů se uzdraví do 6 týdnů; nicméně bez trvalé úpravy pracovních návyků či správné volby odpočinku se problém velmi často opakuje.

Neuropatické bolesti zad jsou způsobené postižením nervových kořenů, jako jsou například výhřezy plotének, zúžení páteřního kanálu nebo útlak nervu; bolest je ostrá a často vystřeluje do dolních končetin.

Bolesti vyvolané závažným onemocněním páteře, jako jsou např. zánět, infekce, zlomeniny, ale i nádory. Bolest není závislá na pohybu, je nepřetržitá, pacient se cítí celkově špatně.

Jak se léčí bolest zad?

V případě prostých bolestí zad, se kterými se setkáváme zejména po nezvyklé nebo nadměrné fyzické či duševní zátěži, jde obvykle o potlačení bolesti a uvolnění svalů pomocí léků, které se označují jako myorelaxancia. Dle závažnosti se doporučuje klidový režim na lůžku do odeznění bolesti (obvykle 2-4 dny).

Po odeznění akutní fáze je na místě vhodná forma rehabilitace a fyzikální terapie – suché teplo, cvičení zad aj. Po návratu do aktivního života je nezbytné vyhnout se rizikovým faktorům a zabránit přechodu do chronického stavu. Nebezpečím jsou především opakující se potíže, bolest, svalová slabost, špatná nálada a špatný vztah k práci, osobnostní problémy, kouření či konzumace alkoholu. Ukazuje se, že velký vliv na chronické bolesti zad má právě psychický stav a pracovní pohoda pacienta.

U chronických bolestí zad je třeba určit příčinu a nastavit komplexnější léčbu, která má zahrnovat léčbu medikamentózní (především potlačení bolesti), fyzikální a pracovní terapii, psychosociální podporu, případně chirurgické metody léčby.

Jaké přípravky je možno doporučit?

V případě, že se rozhodnete nejprve zkusit bolest zvládnout sami, je možné v lékárně zakoupit přípravky na potlačení bolesti.

Ve formě tablet může jít o analgetikum paracetamol nebo ze skupiny protizánětlivých látek o ibuprofen, diklofenak, naproxen či dexketoprofen.

Dále je možno využít lokální formy, které jsou dostupné ve formě mastí, gelů či sprejů s různým obsahem účinných látek (přírodních nebo syntetických) a různých velikostech balení.

Lokálně lze použít i náplasti. Existují náplasti hřejivé, které neobsahují účinnou látku proti bolesti, ale tlumí ji svalovým uvolněním, nebo jsou k dispozici náplasti s obsahem analgeticky a protizánětlivě působících látek (např. kapsaicin, hlavní pálivá složka paprik).

Bližší informace Vám podá Váš lékárník. Před užitím léků je vždy potřeba pečlivě prostudovat příbalový leták a dodržovat doporučené dávkování.

V případě, že bolest neustoupí (obvykle 2-4 dny), je nutné navštívit lékaře a sdělit mu, jaké léčivé přípravky jste  dosud užívali a dále se řídit jeho doporučením.

Jak bolestem zad předcházet?

Je řada věcí, které můžeme udělat sami. V případě prostých bolestí zad, jde o analýzu vlastního chování a odhalení zlozvyků, které jsou nejčastější příčinou obtíží; případně o zajištění vhodného domácího a pracovního prostředí.

Pohyb je základem. Větší rozmanitost a hojnost je řešením na jednostrannou zátěž, které podrobujeme naše tělo v zaběhnutém profesním životě, péči o rodinu či penzijním rytmu.  Proto je ke zlepšení zapotřebí především silná vůle ke změně stereotypu. Velké fyzické úsilí ani hodiny času nemusí být potřeba. Příkladem může být opravdu důkladné protažení, které po ránu probudí každý váš sval; vzpřímená chůze;  vhodná poloha zmírňující zatížení páteře při celodenním sezení, kdy velký význam mají krátké pauzy zabraňující strnulosti, což platí jak pro sezení v kanceláři, tak u televize. Tyto změny polohy také nemusí představovat žádný komplikovaný cvik, stačí například protažení svalů při potřebné cestě do sousední kanceláře nebo do kuchyně a uvědomění si vlastního těla; jindy postačuje vědomé uvolnění ztuhlých rukou, které jsou jednou ze známek stresu. K celkové relaxaci napomáhá i procvičení okohybných svalů či obyčejný úsměv.

Prevencí potíží může být i eliminace nepříznivých vlivů, jakými jsou nepřiměřená tělesná hmotnost související se stravováním, průvan či prochladnutí, nesprávná poloha při spánku nebo nevhodné lůžko, vysoké podpatky i nepadnoucí oblečení omezující přirozený pohyb. V neposlední řadě je to včasné řešení problémů, jako ochrana před dlouhodobým stresem, který je příčinou strnulosti v oblasti ramen.

Volný čas by měl být alespoň z části věnován fyzické aktivitě přiměřené věku a zdravotnímu stavu. Je známo, že mezi tělesným cvičením a psychickou pohodou existují úzké vazby, které napomáhají nalezení přirozené harmonie, kterou vlivem svého životního stylu ztrácíme.