Bolest kloubů

Bolesti kloubů patří mezi velmi časté onemocnění, které trápí mnoho lidí. Nezáleží na tom, zda klouby bolí kvůli úrazu, nemoci, nebo jsou problémy spojeny s věkem a kloubním opotřebením. Příčina může být různá, ale výsledek bývá podobný –  dojde k omezené hybnosti kloubů a ovlivnění kvality života.

Mezi základní typy kloubních bolestí řadíme zánětlivé artritidy a nezánětlivé artrózy.

Revmatoidní artritida

Je zánětlivé autoimunitní onemocnění, které se projevuje především zánětem a bolestivostí kloubů (nejčastěji je postiženo zápěstí a drobné klouby na rukou a na nohou) a jejich postupným poškozením. Nemoc může postihnout i jiné orgány v těle, např. plíce, srdce, kůži či oči. Onemocnění postihuje asi 1 % populace, často se objevuje již v mládí.

Jedná se o dlouhodobé, postupně se zhoršující onemocnění, provázené bolestí, omezením v pohybu a postupným omezováním člověka ve vykonávání běžných denních činností.

Jak vzniká a jak se projevuje?

Hlavní příčinou onemocnění je porucha imunitního systému, který bojuje proti tkáním vlastního těla a poškozuje je. Poškození kloubů se projeví jejich bolestivostí, otokem, zvýšenou citlivostí a teplotou (oproti okolním tkáním), ranní ztuhlostí.

Jaké jsou možnosti léčby?

Terapie revmatoidní artritidy musí probíhat pod lékařským dohledem. V léčbě jsou k dispozici tři základní skupiny klasických léčiv, kterými jsou:

Nesteroidní antirevmatika, která dočasně uleví postiženým kloubům, ale nedokáží dostatečně zabránit zhoršování nemoci. Tyto léky lze koupit i bez lékařského předpisu, ale jejich používání je nutno konzultovat s lékařem či lékárníkem, neboť při dlouhodobém užívání mohou vyvolat různé nežádoucí účinky.

Chorobu modifikující léky – jde o léky, které jsou k dispozici pouze na základě lékařského předpisu a mají schopnost příznivě ovlivnit průběh nemoci a zpomalují její zhoršování.

Kortikoidy – krátkodobě jsou velmi účinné, ale při dlouhodobém užívání mohou vyvolávat závažné nežádoucí účinky. Často se kombinují s tzv. chorobu modifikujícími léky.

V poslední době jsou na vzestupu moderní léčebné metody s využitím tzv. biologické léčby. Jedná se o přípravky, které účinně zmírňují průběh zánětu a výrazně pozitivně ovlivňují kvalitu života pacienta.
Jako podpůrný prostředek se doporučuje cvičení a úprava životního stylu. Součástí léčby je též rehabilitace a fyzikální léčba (zejména různé druhy elektroterapie, vodoléčby, tepelné a chladové procedury). V pokročilém stadiu se někdy musí přistoupit k náhradě zničeného kloubu implantáty (tzv. endoprotézy).

Osteoartróza

Osteoartróza je kloubní onemocnění, u kterého dochází k porušení chrupavky a jejímu postupnému úbytku. Často bývá spojována s ochabováním svalů v okolí kloubů. Příčina vzniku zatím není známa. Vyskytuje se u seniorů, a to zejména u žen. K rizikovým faktorům patří obezita, poranění kloubu, opakované přetěžování kloubu, věk, genetická predispozice.

Jak se osteoartróza projevuje?

Degenerativní změny vedou k bolesti a ztuhlosti kloubů, v pokročilejších stádiích ke vzniku deformit a omezení hybnosti postižených kloubů. Jak nemoc postupuje, klouby bolí při stále menší aktivitě. Osteoartróza může postihnout téměř každý kloub, nejčastější je však u kolene. Nemocní s osteoartrózou představují až 75% všech nemocných s potížemi pohybového aparátu.

Jaké jsou možnosti léčby?

Základním principem by měla být komplexnost, spojující:

Režimová opatření, která jsou zaměřena na zmenšení rizikových faktorů, jako obezita a nadměrná zátěž kloubů, spojená s dlouhodobým stáním, klečením, polohách v podřepu.

Fyzikální léčba jako například aplikace tepla nebo chladu byla vždy užívána k dosažení krátkodobé úlevy od bolesti u řady chorob pohybového aparátu včetně osteoartrózy.

Rehabilitace slouží k mírnění bolesti, zlepšení hybnosti, posilování svalstva a nepřímo i k redukci hmotnosti.

Cvičení by mělo být zaměřeno na svalovou slabost, snížení rozsahu pohybu a bolest. Zahrnuje chůzi, jízdu na kole, plavání, cvičení v bazénu nebo veslování.

Jaké léky se k léčbě využívají?

Řada lékařů doporučuje zahájit terapii podáváním analgetik, zejména paracetamolu, pokud to vyžaduje situace, kombinuje se jinými účinnými látkami, obzvláště v případech, kdy je třeba dosáhnout protizánětlivého efektu. K doplnění léčby je možné využít lokální aplikaci látek zvyšujících prokrvení (capsaicin) nebo antirevmatika v podobě gelů, mastí, krémů, sprejů. K nejčastěji používaným látkám patří diklofenak, ibuprofen a indometacin.

Další možností je použití kortikosteroidů, které mají uplatnění zejména u osteoartrózy komplikované zánětem. Obvykle jsou podávány dovnitř kloubu, jde o tzv. „obstřik“. Ten přinese pacientovi okamžitou úlevu.  Účinek ovšem trvá pouze od několika dnů po několik týdnů.  Tento postup artrózu neléčí.

Velkou skupinu tvoří tzv. symptomaticky pozvolna působící látky. Jejich efekt není bezprostřední, obvykle nastupuje za 1 – 2 měsíce. Účinek přetrvává i po ukončení léčby po dobu několika týdnů (měsíců). Do této skupiny patří chondroitinsulfát, glukosaminsulfát, kyselina hyaluronová, diacerein aj.