Za tradiční jarní půst nemohla chudoba a nedostatek, ale moudrost našich předků

Že jaro definitivně převzalo žezlo, o tom není pochyb. Stromy, keře a byliny začínají hrát barvami a květy hltají teplé sluneční paprsky doslova plnými doušky.

S jarem souvisí řada tradic a zvyků. Protože naše společnost miluje, když si může užívat a bavit se, pod nejoblíbenějšími zvyky si zřejmě představíte mrskut, pomlázku nebo šmigrust – záleží, na jaký název jste ze svého kraje zvyklí –, dále plesy, vesnické oslavy nebo v poslední době den svatého Patrika. Zkrátka vše, co je spojené s konzumací výborných pokrmů nebo nápojů.

Jenže, nebylo by správné „vyzobat“ z palety lidových zvyků jen ty nejpříjemnější. I ty nepopulární tradice, které byly spojeny se strádáním a odříkáním, měly svůj význam. Platí to i pro jarní půst. Dnes si o něm povíme víc. Kromě toho vám poradíme, jak si takový půst naordinovat pro současnou dobu. Není to žádné utrpení a pro vaše zdraví to přinese jen samá pozitiva.

Půst od Tří králů do Velikonoc s jedinou přestávkou

Základní definici tradičního masopustu zná snad každý. Pevné datum jeho začátku bylo od pradávna na Tři krále, tedy 6. ledna. Jeho definitivní konec pak nastává na Velikonoce. A v mezidobí, někdy na přelomu února a března, si lidé dopřáli několik dní „oddychu“, kdy se mohli dosyta najíst, napít a pobavit. Toto období odstartoval dle tradice tzv. Tučný čtvrtek, kdy se vystrojila pořádná hostina, obvykle se zabijačkou. Pak se o slovo přihlásila Taneční neděle s veselicemi a plesy, které probíhaly až do Maškarního úterý. Ale hned nato přišla Popeleční středa, kdy ponocný troubením na roh zavelel ke konci veselení a k návratu ke střídmému životu.

Tento svátek se nazývá někde ostatky, někde fašank, oficiálně je to ale masopust nebo karneval. A ať už mluvíme o průvodu masek na českých dědinách, o „Il Carnevale“ v italských Benátkách nebo o proslulém gigantickém mejdanu v Riu, vše vychází ze stejného základu.

Restart metabolismu

Proč si vlastně lidé na tak dlouhou dobu upírali dobré jídlo a pití? Bylo by chybou svalovat to na všeobecnou bídu a nedostatek. Naši předkové tehdy cítili mnohem více než my spojení s přírodou. Příroda stanovila jasná pravidla: na zimu vše odkvete, dny se zkrátí a zemi pokryje sníh, na jaře se pak vše postupně vrátí do normálu. Obyvatelům krajiny tak nezbude, než se na zimu pořádně předzásobit, tedy naládovat do těla co nejvíce energie, aby mrazové dny ve zdraví přežili. Jakmile zlý čas pomine, metabolismus je třeba restartovat. Činíme tak pohybem venku, dýcháním a konečně i stravou – která ale musí být zdravá a střídmá.

Játra v tomto období fungují na plné obrátky

Je takové chování anachronismus, když zimy už nejsou tak studené, jak bývaly, a i v lednu najdeme na pultech obchodů maso, pečivo, sladkosti nebo exotické ovoce? Odpověď zní: ne! Naše těla totiž stále ctí posvátné zákony přírody. Právě na jaře zaznamenáváme nejvyšší aktivitu jater. Fungují na plné obrátky, aby odstranila z těla nepotřebné zásoby a škodliviny. K bezvadnému výkonu jater a žlučníku je zapotřebí konzumace stravy lehké a zdravé. To ostatně potvrdily i nejmodernější lékařské výzkumy.

40 dní se zdravou stravou? Žádný problém

Není vůbec ke škodě, když k jaru nasadíte „půst“. A neznamená to, že se musíte zcela zříci potravy. Po vzoru našich předků a doporučení potravinových specialistů se spíše zamyslete nad svým jídelníčkem. Odbourejte z něj uzeniny, smažená jídla  a sladkosti. Naopak nasaďte více zeleniny, ovoce, zakysané mléčné výrobky a celozrnné výrobky. I když ryba je také maso, i středověcí křesťané před konzumací ryb přivírali oči – ryba je jídlo chudých a půst zdrženlivosti se na ni nevztahuje. Jen si dopřejte pstruha, nabízí-li ho vaše oblíbená restaurace – doplníte tak do svého těla zásoby omega-3 mastných kyselin, vitaminu B a některých minerálů. Objevujte kouzlo léčivých bylin, ať už v podobě detoxikačních směsí, nebo léčivých čajů. Naopak se vystříhejte pokrmů z fastfoodových restaurací, sladkostí a slaných dobrůtek.

Těch čtyřicet dní to určitě vydržíte!