Zajímavosti

Neandrtálské geny tvoří až 6 % DNA moderních Evropanů

Početné neandrtálské kmeny se po dlouhá tisíciletí vyskytovaly v Evropě a západní Asi. Předtím než došlo k jejich definitivnímu vyhynutí před 30 tisíci lety, docházelo ke vzájemnému kontaktu mezi nimi a zástupci rodu Homo sapiens, kteří do Evropy přišli z Afriky přibližně před 40 tisící lety.

více zde

Lidé z kmene Hunza neznají nemoci a dožívají se až 120 let

Zatímco naši západní civilizaci sužují nejrůznější choroby, na zemi existuje místo, jehož obyvatelé se dožívají velmi vysokého věku, nemoci jsou jim cizí a navíc stále vypadají mladistvě. Na rtech jim pohrává úsměv a vůči cizincům jsou vždy přátelsky naladění. Ne, nejedná se o návštěvníky z cizí planety, ale o lidi z kmene Hunza.

více zde

Všichni pocházíme z Afriky

Lidská rasa skýtá neuvěřitelné množství nejrůznějších tělesných typů, barev kůže a odstínů vlasů nebo očí. I přes tuto druhovou rozmanitost jsou však podle vědců a jejich výzkumů všichni lidé téhož původu, se společnými předky. Lidé jsou prý prapůvodem Afričané. Údajně před více než 200 tisíci lety se právě na území východní Afriky vyvinuli úplně první lidé druhu Homo sapiens. Genetická informace těchto “pralidí” stála u vzniku všech momentálně existujících lidských ras.

více zde

Ženy versus muži: O čem sní?

Ve spánku se nám zdají sny. Proč tomu tak je, se vědě zatím nepodařilo odhalit. Každopádně během spánku všichni, muži i ženy, prožíváme prapodivná noční dobrodružství plná neuvěřitelných zážitků, známých i téměř neznámých tváří. Lidé, kteří tvrdí, že se jim sny nezdají, nemají pravdu. Pouze si své sny nepamatují.

více zde

Ženy versus muži: Ženy mají lepší čich

Ženy mají oproti mužům lepší, vnímavější a jemnější čich. Nejedná se o mýtus, ale o pravdu podloženou vědeckými studiemi. Například tým profesora Roberta Lenta z Federální univerzity v Riu de Janeiru potvrdil, že ženy mají v tzv. čichovém bulbu o 43 procent více neuronů než muži. Jak se lepší čich ženy projevuje?

více zde

Život bez mozku? I to je možné

Nedávno svět překvapil neznámý francouzský úředník, v jehož lebce při náhodném vyšetření nebyl nalezen mozek, jak by se dalo čekat, ale pouhá tekutina. Ukázalo se, že muž v dětství trpěl hydrocefalitidou. Tekutinu se nepodařilo odsát, a tak během následujících let nahradila téměř veškerou mozkovou hmotu. I přesto tento čtyřiačtyřicetiletý muž dokázal vést plnohodnotný život, oženit se a zplodit dvě děti. Absenci mozku si do této doby nevšiml nikdo v práci ani v jeho okolí.

více zde

Proč nás trápí zubní kazy více než v minulosti?

Zkažené zuby trápí lidstvo od nepaměti, a proto ohledně zubních kazů vznikají desítky vědeckých výzkumů. Některé z nich tvrdí, že zkažené zuby se ve větší míře objevily v době přechodu od lovecko-sběračské společnosti k zemědělství. Zatímco u lovců-sběračů se výskyt zubního kazu pohyboval pouze do 5 procent, u zemědělců to již bylo téměř 50 procent. A to je vskutku výrazný nárůst.

více zde

Až 72 % srdečních zástav se odehraje doma

Čas od času nás v médiích překvapí případ zdravého sportovce, který zkolabuje při vypjatém sportovním utkání na srdeční zástavu. Lidé jsou podobnými zprávami šokováni a na první pohled se může zdát, že náhlá a nečekaná zástava srdce postihuje pouze zdravé, aktivní a mladé sportovce.

více zde

Lidem postiženým roztroušenou sklerózou pomáhá transplantace buněk

Americký profesor Richard Burtz chicagské Feinbert School of Medicine se více než deset let zabývá rozsáhlým výzkumem, který se zabývá možnostmi léčby roztroušené sklerózy. Nedávné výsledky ukázaly, že novou a účinnou možností může být transplantace krvetvorných buněk. U pacientů, kteří tuto léčbu podstoupili, byl zaznamenán nadpoloviční úspěch.

více zde

Nejnebezpečnější viry světa: Které to jsou?

Lidstvo se potýká s nejrůznějšími viry po celá staletí a dokonce i tisíciletí. Mnohé z nich v dávné i nedávné historii způsobily smrt milionů lidí po celém světě. Postupem času a s vývojem medicíny se některé viry podařilo zcela vymýtit, jiné se daří držet pod kontrolou. Boj s viry však zdaleka neskončil a objevují se zapomenuté viry z minulosti i zcela nové a ještě nebezpečnější druhy. Podívejme se blíže na ty, které hrozí lidstvu nyní.

více zde